Minulost se opakuje.......

7. února 2012 v 20:43 | Ininka |  Jednorázovky
Flashback:
,,Sasuke prosím! neodcházej znovu!" prosilo mě to patnáctileté děvče jako před lety.
,,Nech mě na pokoji! jsi jen přítěž!" okřikl jsem ji, přesto že mi to rvalo srdce.
Čekal jsem, že se rozbrečí, ale místo toho, mi vrazila.
,,Takže o to ti šlo?! že se na nějaký ten týden vrátíš, užiješ si se mnou, necháš mě doufat, že mě miluješ a pak zase odejdeš?!"
Nechtěl jsem to říct, ale musel jsem.
,,Jo"
,,I přesto tě miluju"
,,Hmp"
Znovu mi vrazila a pak odešla pryč. Tentokrát odešla ona ode mě, přestože já jsem opuštěl ji.
Připadal jsem si jako zbabělec, a taky jsem jim byl.
Kdybych věděl, co se stane, nebo spíš stalo, tu misi bych nikdy nevzal.............

Endflashback
Je to už osm let. Osm let jsem neviděl svého nejlepšího kamaráda Naruta. Osm let jsem neviděl jeho přítelkyni Hinatu,
ani Ino, tu stěnu Saie, tlus.... Chojiho, lenocha Shikamara, hmyzáka Shina, blechonose Kibu a jeho pejska Akamara.
A abych nezapoměl na svoji lásku- Sakuru.
Pamatuju si na tu noc, než jsem musel odejít na tu zasranou misi.
Teď, po více jak osmi letech se vracím do Konohy.
Tentokrát mě příjmou, tím jsem si jist. Byl jsem na misi a Tsunade-sama je poté určitě informuje.
Snad......
Pamatuji si, když jsem před touhle bránou stál předtím. Měl jsem strach, zda mě příjmou, ale teď jsem si více než jist.
Narozdíl od minula, je teď den. Mám na sobě anbu oblek, ale maska skončila někde v ohni, když jsem zabil mého posledního protivníka.
Věude hořelo, protože když ti hajzlové začali prohrávat, chtěli nás dostat technikou ohně..... a benzínem.

Takže teď, mě každý, kdo o té misi věděl, vítá s úsměvem.
A co nevidím, on to vážně dokázal?!
Vidím Narutův ksicht na skále s jeho typickým úsměvem. Ten mi taky chyběl.
A najednou se přede mnou zjevil pravý Naruto a už mě vítá.
Za chvíli tu už jsou všichni, který jsem zmiňoval. Až na jednu osobu, asi víte koho.
,,Kde je Sakura?" zeptám se po chvíli.
Narutův výraz zkamení.
,,Sasuke promiň, ale nech ji na pokoji, ona je s Itachim sama šťastná, souhlasila, že až se vrátíš, odstěhují se"
Při jméně Itachi se mi zatmělo.......


Flashback:
,,Bratříčku, jsi stále slabší a slabší" řekl mi můj bratr a zašklebil se na mě.
,,Sakra kdy mě už necháš?!" okřikl jsem o. Vím, proč musel vyvraždit klan a už jsem všem odpustil.
To si toho sakra neváží?!
,,Mimochodem, co ta tvoje Sakurka? už jsem ji dlouho neviděl, určitě se jí po mě stýská"
řekl, znovu se zašklebil a jeho plášť s mráčky už nebyl nikde k zahlédnutí.......
Endflashback.

Naruto mi luskl před očima.
,,Hej kámo, seš oukej? nepotřebuješ doktora?" zeptal se mě Naruto.
,,Ne"
,,Ale nechtoho, byl jsi na osmileté misi a nemáš ani škrábnutí? Mám se na to podívat??" zeptala se mě straostlive Ino-"Zdravotnice"
,,Ne radši ne" řekl jsem a pomalu odcházel.
Samozřejmě, že jsem uslyšel její známé "cc", ale nevadilo mi to. Teď musím najít tu couru, tu couru jménem Sakura.
Ona mě milovala, já ji také, ale ona si našla náhradu. Chápu to, byl jsem pryč tak dlouho, ale proč dohajzlu Itachi??!?!
Ani jsem si nevšiml, že už je večer. Jdu potmě k našemu sídlo.
Pomalu se připlížím k oknu a vidím Sakuru, jak donáší na stůl nějaké jídlo.
Někoho před sebou, oslovuje Itachi, ale nevidím ho, parchanta!!

Pomalu vytahuju svou pistol. Mám ještě hodně nábojů, ale to nevadí. Jak by mohl Itachi
ovládat takovéhle zbraně? On má jen ty svoje zastaralý kunaje a ty katany. Kdyby mi ji teď dal do ruky , netrefil bych se ho, ani kdyby stál nehybně deset metrů ode mne. Moje milá, teď za to zaplatíš! žíkám si v duchu.

V sídle Uchiha....
,,Itachi? ty nebudeš jíst?" zeptá se ho straostlivě Sakura. Jen zavrtí hlavou.
,,Ale vždyť je to tvoje oblíbené jídlo" nedá se.
Znovu zavrtí hlavou.
,,Tak když nechceš, tak se jdi osprchovat, já pak za tebou příjdu do ložnice ano?"
Jen přikývne.

Zase venku....
Tak na tohle já vážně nemám! Když uslyším Sakuru, jak jde po schodech nahoru, potichu otevřu dveře a pk stejně potichu vejdu.
Pistol je nabitá, stačí zmáčknout spoušť a ta mrcha bude tuhá. Ano, myslím jako nějakej sériovej vrah, ale opravdu si to zaslouží, neměla mi lhát!
Už jsem nahoře, slyším, jak se ten bastard sprchuje, ale první odkrouhnu tu mrchu.
Potichu otevřu dveře a vidím ji, jak stojí jen ve spodním prádle před zrdcadle, ale zřejmě si mě nevšimla.
Pomalu jsem zdvihl pistli, ale něco ve mě mi řeklo, že ještě ne. Chci ji potrápit, ať ví, komu ublížila!
,,Sasuke?! co to tu děláš?! a co ta zbraň? jsem tak ráda že jsi tady!" křikne raodstně, když mě uvidí a jakoby tu pistoli nevnímala, tozeběhne se ke mě. Avšak můj ukazováček již dílo z části dokončil.
,,Cože?!" okřikne mě, sveze se na zem a pomalu oddychuje.
PO chvíli vykašle krev a zhroutí se.
Jdu k ní a kpnu ji do břicha.
,,Děvko!" zakřičím na ni.
,,Sakra co to tu meleš?!" řekne jakoby nic.
Ale zřejmě nečeká na odpověď.
,,Itachi utíkej!" zekřičí a padne k zemi. Už nedýchá. A teď směr koupelna.
Pomalu jdu k závěsu. Mě a mého bratra odděluje od sebe jen pitomej závěs.
Ani nevím jak, ale ozval se vyástřel. Z mojí pistole. Itachiho krev se všude rozprskla a jak to říct, málem jsem se poblil.
Rychle jsem zdrhl.
Umyl jsem se v řece a šel za Narutem.
,,Ahoj Naruto, poslyš, nechci tě otravovat ale nemohl bych ta-"
,,Jasně že můžeš brácho!" řekne s úsměvem Naruto a pozvě mě dál.
Uložili mě na pohovku a šli spát. Taky že bylo něco kolem jedenácté.
Ráno jsem se probudil brzo ráno.
Naruto ani Hinata tady nebyli.
Nasnídal jsem se a šel k nám domů.
Nějak to vyřeším.
Ale před sídlem Uchiha byl dav lidí a většina brečela.
,,Sasuke!! stala se hrozná věc!!!" uslyším Inin hlas.
,,Už je vezou!!" zekřičí kdosi a všichni se otočí směrem k východu.
Najednou mi padne do oka půvabná moderátorka. Ale to, co uslyším poté mi vyrazí dech.
,,Dnes ráno učinila Hinata Namikaze hrůzný objev.. Dvacetitříletá Sakura Haruno a její sedmiletý syn Itachi Uchiha byli dnes nalezeni mrtví v sídle klanu Uchiha. Vrah není známý. Itachi zemřel kvůli střelné ráně do hlavy a jeho matka zemřela na vniřní krvácení.
Doslechli jsme se, že včera se po osmileté misi vrátil jeho otec Sasuke Uchiha. Tohle je vážně něco.
Minulost............. se opakuje" dořekla moderátorka a do očí ji vrhkly slzy.
Až teď jsem si všimnul, že půvabná moderátorka je TenTen a teď pláče na rameni též plačícímu Nejimu.
,,Sasuke, je mi to výně líto" řekne Naruto a obejme mě. Na svém triku cítím slzy.
Dohajzlu co jsem to udělal?!?!!
Rychle se rozeběhnu pryč. Pryč od toho proklatého domu, pryč od téhle vesnice!
Ne, tady nemůžu být! Musím pryč............ doslova.
Vytáhnu pistoli a zmáčknu spoušť.
Klikni na celý článek a dozvíš se víc!!


Ty jsi vážně klikl(a) ?? Naivko!
No jo, nebudu pitomá :DD
Tak tady to máte...
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Njn, už je to divný :DD ale já ráda napínám a taky jsem už zase něco pozřela :DD

Epilog/Prolog, nevím co :DD
,,Kde to jsem??" zeptám se sám pro sebe. Všude tma.
Takže jsem nakonec skončil v pekle?
A to mi Hidan sliboval, jak mě Jashin vezme do ráje a budu tam s Deidarou, Sasorim, Orochiimarem, Suigetsem........
,,Proč?" zeptá se mě Itachi. Ten malý Itachi. Sakuřin syn. Já neměl právo ho tak nazývat.
,,Protože jsem měl vztek"
,,Ale strejda Itachi vyvraždil klan, protože musel. Ale ty jsi nás zabil, protože jsi opravdu namyšlený hajzl"
,,Itachi, takhle se nemluví" okřine ho Sakura.Stojí tu, na sobě pořád zástěru, kterou jsem viděl včera.
,,Ale vždyť jsi to sama říkala!" brání se Itachi.
,,Ale kvůli tomuu tady nejsme"
,,A kvůli čemu tady jste?" zeptám se ikdyž bych měl být asi zticha.
,,Proč jsi to udělal? vždyť jsem ti porodila syna, co víc sis ještě mohl přát?! " zeptá se mě naštvaně.
,,Omlouvám se" řeknu a sklopím hlavu.
,,Ale my jsme ti již dávno odpustili, jsme tu teď všichni pohromadě, jsme rodina, ale není tu strejda Naruto a ani tetička Ino a tetička Hinata!" řekne Itachi.
,,Opravdu si nedělej výčitky,a le jedno mi vysvětli" řekne. Zvednu hlavu a čekám, na co se mě zeptá.
,,Jak jsi si mohl myslet, že bych tě podvedla?!" zeptá se mě se zbýšeným hlasem.
,,Naruto říkal, že jsi s Itachim šťastná a Itachi říkal, že jste se dlouho neviděli a pak taky..." nedořeknu protože mě obejme.
,,Strašně se mi stýskalo!" rozbrečí se. Itachi, aby nebyl za ignoranta mě obejme taky.
Najednou vidím, jak se tma ztrácí a my stojíme v nějakém bílém domě.
,,Kde to jsme?" zeptám se, když se mě po půl hodině pustí.
Přece v nebi.........................

DOufám, že se líbilo :DD
Vaše Ininka
PS: Od zítřka jsem abstinent!! :DD
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ája Ája | Web | 7. února 2012 v 22:31 | Reagovat

Ahoj. K tvému komentáři o Boxině: Já se s ní hádat nebudu, nebudu na ni upozorňovat, zažila jsem si s ní svý a svých problémů mám nad hlavu, gomen, ale jestli někomu překáží, tak ať si to s ní vyřídí sám.

2 Mishelee Mishelee | Web | 8. února 2012 v 13:08 | Reagovat

krásný dess :-)

3 Kata-chan Kata-chan | Web | 8. února 2012 v 22:13 | Reagovat

Chvilku mi trvalo než jsem to pochopila ale...nádherný nápad :3 Možná by mohlo být trošku víc obsáhlý, jako víc slovních obratů a tak, ale nápad opravdu nádhernej :3

4 Minie Minie | Web | 9. února 2012 v 12:13 | Reagovat

fakt pěkný

5 tete vs saky tete vs saky | 13. února 2012 v 16:24 | Reagovat

super :D

6 sasukey sasukey | Web | 14. února 2012 v 20:47 | Reagovat

být sakurou nakopala bych ho v tom nebi do prdele!!On zabije ji i jejich syna a ona mu odpustí?!Parchant jeden hnusnej!!! :D

7 SAKY SAKY | 15. listopadu 2013 v 14:03 | Reagovat

TUHLE POVÍDKU UŽ SEM ČETZLA NA JEDNOM BLOGU TAKŽE NEVÍM JESTLI SI JI ZKOPÍROVALA TY ANEBO NĚKDO OD TEBE ALE I TAK SE MI MOC LÍBÍ ALE JER PRAVDA ŽE BÝT SAKUTOU NAKOPÚU MU PRDEL :D

8 Ininka Ininka | 21. listopadu 2013 v 12:10 | Reagovat

[7]: Nemohla bys mi napsat, kde jsi ji četla? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama