Beauty secrets 28

31. března 2012 v 23:03 | Ininkááá |  Beauty secrets
OMG to je dlouhý že soudím, že se vám to ani nebude chtít číst :D)
Ale na konci je perlička, která se vám snad bude líbit..... zejména MAggie xPP
Tak přeji pěkné počteníčko ;))



Najednou se ze sálu ozval křik.
,,Je tam další dítě!!" zaječel kdosi.
Inoichi se skácel k zemi...

,,Miláčku jsi vpořádku?" zeptala se ustaraně Sofia a dala mu ruku na čelo.
,,Celej hoříš....." řekla a dala mu na čelo studený obklad.
,,Zdál se mi strašný sen......" vydechl.
,,A o čem?" usmála se na něho a násilím mu do pusy strčila teploměr.
,,Zdálo še mi, že še ti narodily dvojšata, dčery. Pak doktor kšikl, še tam je další dítě a pak jšem še naštěští probudil." mumla Inoichi. Teploměr zapípal.
,,Uff, 34.5" oddychla si. (Tak znáte to, upíři jsou pořád ve stínu :DD Normální teplota jejich těla je třebas 33°C :D)
,,To bylo tím šokem" řekl a lehnul si zpátky do postele.
Sofia zalehla vedle něj a po chvíli oba usnuli...

Nastává den Nokiho narozenin :DD
Večer se u Wimpelů oslavovalo. Za prvé, Noki měl narozeniny, za druhé, Ino se naučila číst myšlenky a za třetí? Sofia je v nemocnici. Ne nic se jí nestalo, ale ten capartík už chtěl ven. Zatím však nic.
Takže tu byla vlastně jenom Ino, Sakura a Noki.... teda ještě Tobi, ale ten se nepočítal. Inoichi byl v nemocnici s podruhé uklidňoval svou manželku.
Crr...
,,Noki! běž otevřít!" zaječela naštvaně Ino, která se zrovna koupala.
,,Ahoj strejdo Minato! čauec Daii, ahoj...... tetičko Kushino" řekl divným tónem a pustil tu rodinku dovnitř.
,,Kde ste nechali Naruta?" otázal se a nabídl jim colu.
,,Je u kamarádky..." řekl Minato a napil se.
,,U HInaty? haha, prej jen kamarádka. Náhoidou já moc dobře vím co tam spolu dě-" nedořekl protože mu Dai zakryl pusu..
,,Co je?" nechápal.
,,Máma by si neodpustila, že její syn už v sedmnácti s někým spí..." řekl a ruku sundal.
A tak tam seděli, pili, povídali si až do jedenácti. Pak se dohodli, že po dobu ( cca dva dny), co bude Inoichi se Sofií v nemocnici, půjde Noki k Minatovi a Kushině.
A tak se Noki s radostí zbalil, ukázal sestrám Tobiho seznam potřeb a už byly pryč.

Druhý den ve škole byl jako každý jiný. Nuda. JInak se to popsat nedalo.
Všichni si ze sešitů dělali vějíře a všichni záviděli řadě u okna. No co dodat. Byl květen a začínalo se "oteplovat".
Oteplování nazývali učitelé sedmadvaceti stupni ve stínu.
,,Tak jo děti, protože dneska máte jen šest hodin, z toho ne nic tak důležitého, tak jdeme dneska na koupaliště " řekla
Všichni si šli pro své plavecké úbory a vyrazili.

Všechny děvčata se opalovaly, až na TenTen a Sakuru, které hrály s klukama vodní pólo.
Najednou Ino zazvonil telefon.
Zvedla ho, vyslechla si otcovu zprávu a její tvář se změnila do nejšťastnějšího grimasu.
,,Sakyyyy! vylez okamžitě z té vody a jedeme do nemocnice!" zakřičela a balila si věci.
Kurenai se na ty dvě dívala nechápavým pohledem.
Než však stačila něco říct, byly pryč...

V nemocnici vyčkával Inoichi a Minato. Noki a Daisuke někam zmizeli s injekčníma stříkačkama.
,,Oh Bože, prosím ať to nejsou dvojčata! Ale kdyby ano tak aspoň ať to jsou kluci! " prosil Inoichi, ruce měl sepjaté a hleděl na strop.
,,Tvoje prosby jsou vyslyšeny" řekla Ino a začala se Sakurou skákat radostí.
,,Co?" nechápal tatík.
,,Víš jak jsem se tuhle naučila číst myšlenky?"
,,Včera??"
,,Jo tak Pánbíček mi nadělil i vidění do budoucnosti!!!" zatleskala si a poskočila.
,,Tak to jóóóóó!!" zaječel jako malý kluk Inoichi a za chvíli se všem naskytl pohled na roztomilé zrzavé chlapečky.,
,,Jééézunkote ti jsou sladcí!!!" rozplývala se nad nimi Ino a hned je vyškubla sestřice z ruky.
,,Jakpak se jmenují?" zeptala se Sakura a přisedla si k Ino.
,,Ten vlevo je od tebe je Kioshi a ten napravo Sozoshi" řekla, podala jim papíry a odešla.
,,Tichý a Hlučný? Dovedu si představit jaké budou mít povahy" řekl Minato.
,,Tati a jsou to.... taky upíři?" zeptal se Noki.
Ino opatrně otevřela Sozoshiho pusinku. Špičáky byly malinké, přesto v nich byly nepatrné dírky pro nasávání krve.
,,Tady ano" řekla.
,,Tu též" přidala se k ní Sakura.
,,Taková normální rodinka upírů" řekl Noki a podíval se na své bráchy. S těma si užije legrace...

O tři dny později...
Dnes večeřela velká rodina. Domlouvali se na důležité věci.
Vzhledem k tomu, že kluci budou růst stejně jako Noki, bude asi nejlepší když na nějaký čas zmizíme...
,,Na jaký čas?!?!" zeptala se nešťastně Ino.
,,Čtyři pět let..." řekl Minato. On i Kushina byli rozhodnutí, že budou cestovat s nimi. Problém byl v Narutovi.
,,A co ho proměnit v upíra?" zeptal se Daisuke.
,,To by nebyl špatnej nápad, ale je to dost rizikový" řekla Kushina.
,,Proč?" nechápal Daisuke
,,Na to jsi ještě moc malý. Přesto to vidím jako normální řešení" řekl Minato.
,,A kdy se budem stěhovat?" zeptala se Sakura.
,,Co nejdříve, do týdne musíme být pryč." řekla Sofia.
,,Do týdne?! a to si mám jako všechno sbalit a stihnout se rozloučit?!" rozčílila se.
,,A kdo co říká o balení? Dostaneme se tam jako sem, prostě náš dům teleportujem" řekl Inoichi.
,,No jasně a kde budou bydlet Namikazeovi?" řekl Noki.
,,Máme patro navíc...." řekla Sofia. Inoichi přikývl.
A tak se dohodli. Zítra proběhne loučení a dohody v zaměstnáních......

Ve škole...
,,Co jste dneska takové smutné děvčata a.... Naruto?" zeptal se udiveně Kakashi.
,,Stěhujeme se....." odpověděli trojhlasně a všichni se na ně otočili.
,,Jak to myslíš Naruto-kun?" zeptala se nešťastně Hinata.
,,Je mi to líto Hin, tátu přeložili z práce," řekl popravdě Naruto. Ještě totiž nevěděl, co ho čeká...

Poslední přestávku proběhlo loučení, jak s učiteli, přes spolužáky z jinných tříd až po ty nejmilejší....
,,Ino?" zeptal se smutně Sai.
,,Ano?" odpověděla Ino.
,,Můžeme si promluvit osamotě?" řekl a už ji táhl na chodbu...

PŘIPRAVIT KAPESNÍČKY :D

,,Co se děje?" zeptala se ho, když viděla jeho smutnou tvář.
,,Jde o náš vztah..."
,,Ty se semnou chceš rozejít?" zeptala se zděšeně a rozbrečela se.
,,Ne tak to není! Právě naopak. Moc Tě miluju a nechci tě ztratit. A vím že my dva máme budoucnost. Vztah na dálku není tak špatný. Budeme si psát, volat a někdy za tebou do Osaky příjedu!" řekl a objal Ji. Ino čím dál víc plakala.
,,Ty mi nevěříš?" zeptal se smutně.
,,Ale ano, já tebe taky miluju, ale víš jak je Osaka od Konohy daleko? několik tisíc kilometrů. Táta říkal, že tam budeme asi pět let. A ty myslíš že mi dokážeš být věrnej? Půjdeš na vysokou, tam určitě někoho najdeš!" řekla a vydala hlasitý vzlyk.
,,To není pravda a Ty to víš. Pevně věřím že to Ini zvládneme. Já ti věřím a doufám že i ty mě..."
Ino chvíli stála se sklopenou hlavou. Pak se mu podívala do očí. Byla v nich upřímnost. Ino věděla že mluví pravdu. Už jen protože že uměla číst myšlenky...
Chytla ho za hlavu a přitáhla ho k sobě. Věnovala mu ten nejvášnivější polibek jaký mu v téhle chvíli mohla dát.
On jí ho opětoval. Po trapné chvilce ticha kdy na ně zíralo jakési děcko se vrátili do třídy.
Všichni už byly rozloučení a tak šli.
,,Ino, může tě ještě dnes večer vidět? musím ti něco říct" zeptal se jí Sai. V jedenáct na hřbitově.
Řekla a byla pryč.

Cestou domů zapípala Sakuře sms.
Ahoj Saky. Ohledně tvého stěhování.... Myslím že by to na dálku neklapalo...
Rozcházím se s tebou... Sasuke.

,,Ten hajzl!"rozbrečela se Sakura a sedla si na zem.
,,Co se děje?" zeptala se jí Ino. Jakmile si ale přečetla sms, pochopila.
,,Kvůli takovímu srabovi co dává kopačky přes sms tady bulíš? Saky vzchop se! zasloužíš si lepšího kluka!!" povzbuzovala ji, a měla pravdu...

Večer na hřbitově...
,,Ini vím že spěcháš a proto to řeknu rychle. Nevím ani proč ti to říkám ale mám v poslední době takové nutkání to někomu říct...." řekl potichu Sai.
,,Poslouchám" usmála se na něho Ino a chytla ho za ruku.
,,Vím že potom mě asi budeš nenávidět, bát se mě, ale když ti to teď řeknu musíš mi slíbit, že to nikomu nepovíš" poprosil ji.
,,Mě můžeš říct cokolic a neboj, mě jen tak něco nevyleká" usmála se zas a posadila se na náhrobní kámen.
,,Víš já...."
,,No tak! jsem tvoje holka řekni mi to prosím...." žadonila...
Sai se zarazil. Jak jí to asi má říct?
,,Radši ti to ukážu..." řekl a dokořád otevřel pusu.
Ino se, s pomocí měsíčního světla, naskytl pohled na Saiovi bílé špičáky.
Klid. Ticho.
,,Opravdu nejsi vyděšená..... ty se mě nebojíš?" zeptal se po chvíli.
Jen se usmála a otevřela pusu.
Sai ji otevřel ještě víc.
,,Ty taky?" zeptal se a vzápětí ji pevně objemul.
,,Moc tě miluju Ino!!!" řekl a políbil ji.
,,Já tebe taky ty můj upírku..." řekla jakmile se odtáhl.
On však neměl v plánu ji nechat jen tak být.
Pomalu jí začal osvobozovat z letních šatů.
Ona nechtěla zůstat pozadu a začala mu rozepínat košili.
Páni, její první milování se Saiem proběhne na hřbitově...... jak romantické!!
Opatrně jí začal rozšněrovávat její korzet. Jeho kalhoty byly v mžiku dole.
Její spodní prádlo po chvilce taky.
Po "přípravě" usoudil, že je připravená.
Opatrně do Ní vnikl.
Ona jen slastně vzdychala. Znovu ochutnal její rty. Pak se přesunul ke krku. Začal pomlu přtážet a ona vášnivě opakovala jeho jméno.
Oba se blížili k vrcholu...

Po něm bylo ticho. Jen spokojeně oddechovali a hráli jazykovou bitvu....


xD Mám za sebou svou první postelovou scénu :D Nejsem odborník, to uznávám, ale pro začátek se vám to snad líbilo :DD
(To znělo divně :D)
I tak v tom plánuju pokračovat :D
Snad se líbilo ;))
Vaše Ininka
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maggie Maggie | E-mail | Web | 31. března 2012 v 23:17 | Reagovat

To víš, že líbila... ;) Postelová scéna bez postele... ;DD Ne kvělý to je celý!! ;D

2 Yoko-chan Yoko-chan | E-mail | Web | 31. března 2012 v 23:35 | Reagovat

Skvělý...jo a už máš na mailu ten rozhovor ;-)

3 Jitřenka Jitřenka | Web | 1. dubna 2012 v 7:34 | Reagovat

Super,piš dál!P.S:Náhodou se ti ta postelová scéna na hřbitově povedla. ;-)

4 electronic-factor electronic-factor | 1. dubna 2012 v 10:43 | Reagovat

Je to skvělý,píšeš pěkné povídky

5 Andy Andy | Web | 1. dubna 2012 v 10:47 | Reagovat

R E S P E K T !
píšeš úžasně :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama